PhDr. Klára Hyjánková, Ph.D.
Externí spolupracovnice C)T)A)
PhDr. Klára Hyjánková, Ph.D.
Vystudovala jednooborovou psychologii na FFUK (1989- 1994). Po studiu krátce působila v SPC pro zrakově postižené a v soukromé PPP. V rámci interního doktorandského studia na katedře psychologie FFUK se věnovala výuce psychologie vysokoškolských studentů, psychologii vyučovala také na VOŠ pedagogické. Působila jako lektorka vzdělávacích kursů i prakticky zaměřených interakčních výcviků pro dospělé. Dlouhodobě pracovala jako školní psycholog na středních školách pro zrakově postiženou mládež. V letech 2010-2012 pracovala v APLA jako pedagogický psycholog, věnovala školnímu poradenství pro děti s PAS. Od roku 2012 se věnuje převážně VTI, příležitostně působí jako lektorka. Absolvovala psychoterapeutický výcvik (Rogersovský přístup), výcvik ve videotréninku interakcí (získání akreditace „trenér VTI“, SPIN Praha) a řadu krátkodobých kursů, v posledních letech zaměřených převážně na problematiku PAS.
V C)T)A) nabízí:
· Videotrénink interakcí
· Poradenské a terapeutické konzultace pro rodiče
Poradenské a terapeutické konzultace pro rodiče:
Nabízím podporu a provázení rodičům dětí s PAS v jejich náročné situaci – poradenské a terapeutické konzultace. Na konzultace můžete přijít s tématy, která si sami zvolíte, domluvit si jednorázovou konzultaci nebo pravidelná či nepravidelná setkávání. Obsah setkání je důvěrný, nejsou o nich vedeny žádné záznamy a není sdílen ani v rámci CTA.
Důvodem této nabídky je fakt, že dlouhodobá péče o dítě s handicapem znamená pro jeho rodiče zvýšenou zátěž. Všichni rodiče dětí s handicapem prošli stresovou situací hned na počátku, po narození dítě nebo po objevení se odchylek v jeho vývoji a stanovení diagnózy. Pro některé rodiče může být náročné naladění se na specifické potřeby svého dítěte a jeho přijetí. Pro jiné rodiny je obtížné sladit péči o dítě s handicapem s výchovou dalšího, zdravého sourozence. Situace může ovlivňovat i další vztahy v rodině. Ten z rodičů, který se věnuje dítěti s handicapem ve vyšší míře, se může cítit dlouhodobě vyčerpaný. Rodiče se obvykle zvláště na počátku, po stanovení diagnózy dítěte, zaměřují pouze na něj, věnují mnoho energie jeho výchově a speciálním terapiím. Dlouhodobě je však důležité, aby rodič dítěte s handicapem měl prostor řešit i své osobní otázky, nejistoty a problémy a naučil se zvládat dlouhodobou zátěž.
Videotrénink interakcí (VTI)
VTI je metoda, která pomáhá rozvíjet komunikační dovednosti, může pomoci zlepšit vztahy v rodině, ve škole, nebo v jiném prostředí. Na začátku je důležité vědět, že VTI není terapie nebo poradenství zaměřené na dítě. Ve videotréninku VTI trenér pracuje vždy s dospělým. Podmínkou úspěšné práce je, že si rodič přeje aktivně pracovat na sobě a svém vztahu k dítěti, je ochoten hledat a trénovat nové, efektivnější způsoby interakce s ním. Pro metodu VTI je typické, že hledá ve vzájemné interakci rodiče s dítětem to, co funguje, snaží se to podpořit a rozvinout. Pomáhá rodiči uvědomit si vlastní vzorce komunikace, zaměřuje se hlavně na uvědomění si vlastních silných stránek a posílení kompetencí rodiče.
Jak VTI probíhá
Na počátku je úvodní schůzka VTI trenéra s rodičem nebo s oběma rodiči, bez přítomnosti dětí. Jejím účelem je domluva cíle vzájemné spolupráce, formulace zakázky. Poté VTI probíhá v tzv. cyklech. Každý cyklus VTI má 3 části:
1. Natáčení interakce rodiče/rodičů s dítětem/dětmi obvykle v domácím prostředí. Jedná se o např. o společné činnosti, hru nebo společné jídlo.
2. Analýza videozáznamu: VTI trenér se do příštího setkání věnuje mikroanalýze a editaci materiálu a připraví ho na setkání s rodičem/rodiči.
3. Zpětnovazebný rozhovor nad videem – provádí ho VTI trenér s rodičem/rodiči, bez přítomnosti dětí (60minut). Jedná se o společnou analýzu vybraných úseků videozáznamu, na závěr rodiče společně s VTI trenérem formulují, na čem budou v interakci s dítětem prakticky pracovat do příštího setkání.
Aktivní práce rodičů mezi jednotlivými cykly je nezbytná, bez ní nemůže dojít k pozitivním změnám. Není však časově náročná, jedná se o konkrétní praktické prvky v komunikaci, na které se rodič bude v běžných situacích zaměřovat. Aby mohlo dojít k pozitivním změnám, je nutné absolvovat alespoň 3 cykly VTI.
V čem může VTI pomoci rodinám s dítětem s PAS?
Osobně považuji metodu VTI v rodinách dětí s PAS za velmi vhodnou a efektivní a zpětné vazby od rodičů, kteří VTI absolvovali, jsou veskrze pozitivní. V podstatě vždy došlo v průběhu práce ke zlepšení kontaktu rodiče s dítětem s PAS. Častým výsledkem práce bývá, že je rodič v interakcích s dítětem s PAS více v klidu, efektivněji zvládá náročné situace, necítí se tak vyčerpaný. Konkrétně lze pracovat například na posílení očního kontaktu nebo podpořit rozvoj řeči. Obecně se během práce často zabýváme tím, zda jsou podněty ze strany rodičů pro dítě srozumitelné a zda je stihne vnímat a zpracovat. A také, jak rodič vnímá iniciativy svého dítěte - při detailní analýze videa a jeho opakovaném zastavování má možnost vnímat drobné komunikační iniciativy a signály ze strany dítěte, které v běžných situacích zůstaly nerozpoznány, což může být zvlášť důležité u dětí nemluvících.
Kontakt: klara.hyjankova@centrumterapieautismu.cz
